|
Vliv lokálních topenišť na PM10 v městském ovzduší
Píšová, Martina ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Škrabalová, Lenka (oponent)
Tato práce hodnotí prostorovou variabilitu koncentrací PM10 na území Mladé Boleslavi, Kosmonos a malé obce Plazy v průběhu jednoho měsíce v zimním období v roce 2013. Pomocí síťového měření jsme se snažili zjistit, jestli se ve městě nachází lokální zdroje znečištění, nebo zda jsou škodlivé látky přenášeny z okolí do města. K měření byla použita sada 9 přenosných laserových nefelometrů DustTrak (8520, TSI), které byly umístěny na střechách škol. Souběžně byly beta-prachoměrem měřeny kontinuálně koncentrace PM10, dále pak byly sledovány základní meteorologické parametry (teplota, vlhkost, rychlost a směr větru). Všechny zmíněné parametry byly kontinuálně měřeny v pětiminutových intervalech. Dále byla při pochůzce městem měřena osobní expozice, byla porovnána s expozicí stacionárních monitorů a na závěr byly její rozdíly kvantifikovány. V Mladé Boleslavi a v Kosmonosech se dá pozorovat shodný trend koncentrací PM10 na všech vybraných lokalitách ve městě. Odlišný trend koncentrací PM10 měla obec Plazy, kde byly vyšší a častější maxima, zejména ve večerních hodinách. Hlavní příčinou zvýšené zátěže PM10 ve městě je automobilová doprava a lokální topeniště přispívající k městskému pozadí. Výsledky dále ukazují, že nejvyšší koncentrace PM10 byly zjištěny ve dnech s nízkou rychlostí větru, kvůli zhoršeným...
|
|
Atmospheric aerosol: physical-chemical characterisation and source apportionment
Leoni, Cecilia ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Ždímal, Vladimír (oponent) ; Lammel, Gerhard (oponent)
Atmosférický aerosol je všudypřítomnou součástí zemské atmosféry. Vztaženo na hmotu, přírodní zdroje aerosolů předčí antropogenní zdroje, které tvoří pouze 5 % celkového zatížení aerosoly (Jaenicke, 2008). Nicméně v průmyslových oblastech může tento podíl narůst až na 80-90%. Antropogenní zdroje jsou většinou spojeny s vysokoteplotními procesy, a proto v městském prostředí co do velikostního rozdělení aerosolů převažují tzv. ultrajemné částice - UFP (d<100 nm). UFP mají nejvyšší poměr povrchu ku hmotnosti mezi ostatními aerosoly, a tudíž, vztaženo k hmotě částic, na sebe váží nejvíce znečišťujících látek. V neposlední řadě mají UFP vysokou účinnost depozice v dolních cestách dýchacích lidského organismu. Z výše uvedených důvodů byla tato práce zacílena na studium městského aerosolu s přihlédnutím k jeho časové a prostorové distribuci, dále k fyzikálním a chemickým vlastnostem a rovněž k identifikaci zdrojů, vše se zvláštním zaměřením na UFP. V prvním článku předkládané disertační práce, který se zabývá znečištěním ovzduší v residenční části Ostrava-Radvanice a Bartovice, jež je v tomto směru evropským hot spotem, byl jako dominantní zdroj UFP identifikován průmysl. Vysoké početní koncentrace částic (NC) byly naměřeny v kouřové vlečce blízkého průmyslového závodu (1.4 x 105 částic cm-3). UFP...
|
|
Vliv lokálních topenišť na PM10 v městském ovzduší
Píšová, Martina ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Škrabalová, Lenka (oponent)
Tato práce hodnotí prostorovou variabilitu koncentrací PM10 na území Mladé Boleslavi, Kosmonos a malé obce Plazy v průběhu jednoho měsíce v zimním období v roce 2013. Pomocí síťového měření jsme se snažili zjistit, jestli se ve městě nachází lokální zdroje znečištění, nebo zda jsou škodlivé látky přenášeny z okolí do města. K měření byla použita sada 9 přenosných laserových nefelometrů DustTrak (8520, TSI), které byly umístěny na střechách škol. Souběžně byly beta-prachoměrem měřeny kontinuálně koncentrace PM10, dále pak byly sledovány základní meteorologické parametry (teplota, vlhkost, rychlost a směr větru). Všechny zmíněné parametry byly kontinuálně měřeny v pětiminutových intervalech. Dále byla při pochůzce městem měřena osobní expozice, byla porovnána s expozicí stacionárních monitorů a na závěr byly její rozdíly kvantifikovány. V Mladé Boleslavi a v Kosmonosech se dá pozorovat shodný trend koncentrací PM10 na všech vybraných lokalitách ve městě. Odlišný trend koncentrací PM10 měla obec Plazy, kde byly vyšší a častější maxima, zejména ve večerních hodinách. Hlavní příčinou zvýšené zátěže PM10 ve městě je automobilová doprava a lokální topeniště přispívající k městskému pozadí. Výsledky dále ukazují, že nejvyšší koncentrace PM10 byly zjištěny ve dnech s nízkou rychlostí větru, kvůli zhoršeným...
|
| |